10 rad: Jak fotit jídlo mobilem i obyčejným foťákem

Jak vyfotit mobilem nebo obyčejným foťákem jídlo, aby to vypadalo hezky? Kdo to někdy zkusil, dobře ví, že dobrat se slušných výsledků je překvapivě těžké. Pojďme spolu s Janou Vašákovou, známou blogerkou a fotografkou, prozkoumat, jak přinést hezké fotky z restaurace, kavárny anebo prostě z vaší kuchyně.

Tento článek vznikl při přípravě online kurzu Jak skvěle fotit jídlo mobilem a obyčejným foťákem…

Občas se mě někdo na mých kurzech fotografování ptá, co je v životě fotografa největší výzva. Čeká, že budu vyprávět dávné “hrdinské historky” z mých cest po válčícím Afghánistánu, Iráku nebo Kavkazu. Jenže já odpovídám (pravda, s jistou nadsázkou), že vůbec nejtěžší je prostě dobře vyfotit jídlo.

Tedy ano, vsadím jste, že jste zažili onen pocit naprostého zoufalství, když jste se pokoušeli vyfotit v hospodě na památku něco zcela banálního a ono to dopadlo katastrofálně. Nic si z toho nedělejte, tak to prostě je – focení jídla patří zcela objektivně k nejtěžším fotografickým disciplínám vyžadujícím speciální výbavu a hodně zkušeností.

Přesto to jde i bez špičkových objektivů, světel a asistentů. A proto jsem vyrazil za fotografkou a blogerkou Janou Vašákovou (Slepičárna-blog.cz), která to prostě umí skvěle.

A natočil o tom s ní online kurz Jak skvěle fotit jídlo mobilem i obyčejným foťákem.

Ale bylo mi líto nesepsat ty podstatné body do stručného přehledu – a nedat sem i mé oblíbené video, v němž opravdu hodně zápasím se sypáním cukru…

1. Smiřte se s tím: Fotit jídlo je těžké. Bojujte!

Nejdříve jedna rada, nebo spíš konstatování: fotit jídlo je opravdu hodně těžké, tedy nebuďte překvapeni, že to prostě “nejde samo” a výsledky jsou zpočátku opravdu děsivé. Tak to prostě je – zatímco dechberoucí portrét se dá vyfotit výbavou za cca 13 000 Kč (zrcadlovka + pevný světelný objektiv), pro opravdu pořádné focení jídla jsou třeba speciální objektivy, světla, malý či velký ateliér a hlavně velké zkušenosti s tím, jak to vše hezky naaranžovat.
Zkrátka, buďte připraveni, že to bude boj. Ale nakonec to zvládnete…

2. Dostaňte do fotky pohyb a akci

U fotek obecně platí, že nějaký pohyb, emoce, akce vždy dramaticky zvýší šanci, že fotka bude vypadat dobře. U focení jídla, které se jaksi z definice nehýbe, tedy možná překvapí neobyčejně efektivní i efektní tip: nějak tam dostaňte pohyb.

Nejlépe a nejrychleji to zahlédnete z videa, které jsme s Janou natočili. Ruka sypající cukr na sladkost zní banálně, ale vypadá skvěle.

Video: Jak rozpohybovat fotky aneb sypeme cukr (6:20 m)

Reklama

3. Základní rovnice: světlo a kompozice dokáží zázraky

Já vím, tohle zní hodně banálně. Po osmi letech pořádání kurzů fotografování už vím, že když tu větu vyslovím, účastníci se tváří tak nějak zklamaně. Čekají, že dobří fotografové umí nějakou magii, nějaké tajné triky. Jenže ono to je opravdu vlastně jednoduché.

Ona banální věta zní: Světlo a kompozice je naprosto zásadní, vše ostatní (úpravy, typ foťáku, atp…) je podružné. Fotografa dělá fotografem schopnost vidět světlo a uspořádat prvky ve fotce, aby to prostě fungovalo.

Zní to banálně? Zní, já vím, ale kdo to nepochopí, neposune se vpřed. Co z toho pro vás plyne? Prostě mi to uvěřte a nikdy to nepouštějte z hlavy: začněte hledat světlo a hrajte si se skládáním různých prvků ve vašem “obraze”.

4. Nepřehánějte to s úpravami, jde to i bez nich

Jsou situace, v nichž se zkušený (a líný) fotograf dokáže obejít bez úprav, třeba u rodinného a do značné míry i cestovatelského focení. V mnoha dalších situacích to nejde a upravovat se prostě musí (třeba u krajin se bez menších či větších zásahů skoro nikdy neobejdeme). A patří sem také jídlo a obecně produkty – přinejmenším dílčí úpravy je prostě škoda nedělat.

Ale: s trochou šikovnosti se úpravám dá vyhnout i u focení jídla. A když už válčíte, zkuste válčit pořádně a nesahat na různá vylepšovátka nebo filtry – ani my jsme na ně při točení tohoto kurzu nesahali.

Proč se trápit a neupravovat? Protože, viz bod výše, tak nejlépe vynikne ono zásadní: jaká kouzla se dají dělat se světlem a kompozicí.

5. Doma máte mnoho ateliérů, jen o nich nevíte. Najděte je!

Základní stavební kámen focení jídla je najít skvělé světlo, doma ho objevíte často na překvapivých místech. Zkuste to právě teď hned! Zaplašte pochybnosti a prozkoumejte třeba, jak pozoruhodné světlo bude za průsvitnou záclonou u vašeho okna. Najděte někde stará prkna a postavte na ně něco barevného, klidně ovoce, jako v našem záběru.

Pak se na vše podívejte přes mobil nebo foťák – ručím za to, že vás ty barvy překvapí. Zkrátka: to, že je světla relativně málo, neznamená, že to světlo bude špatné. Naopak, bude nejspíš fantastické.

6. Ruce dají fotce lidský rozměr, nebojte se jich

Tohle zní jako drobnost, ale funguje to zcela magicky. Když jsem se na začátku kurzu Jany ptal, zda existuje nějaký fígl, jak zachránit skoro vše a skoro vždy, odpověď byla prostá: vezměte jídlo nebo hrneček s kafem do ruky. Jako kouzlem se změní atmosféra fotky – prostě to vypadá lépe, ale z fotky také bude “cítit” mnohem více oněch “lidských emocí” – sdílení, dávání, harmonie… Vyzkoušejte, uvidíte.

7. Svatý grál: naučte se skládat “zátiší” z mnoha detailů

Všechny ty triky se světlem, výbavou a úchvanností jídla nám budu (zcela) k ničemu, pokud se nenaučíme hezky celou scénu poskládat, prostě vytvořit “zátiší”, které znáte z obrazů v galeriích. V téhle schopni “foodstylingu” je vlastně základní tajemství dobrých fotografů jídla.

Čím jídlo doplnit, aby to vypadalo lépe? Jaké drobnosti a detaily “poházet” kolem talíře, aby vše vypadalo lákavěji a harmonicky? Mně osobně právě tohle při pohledu na Janu přišlo jako největší “kouzlení” – je to vlastně dovednost téměř z čehokoliv banálního pomocí různých detailů a drobností vytvořit něco pozoruhodného a lákavého.

Jak na to? Metoda pokus omyl pro začátek nejspíš bude stačit a hodně vás posune vpřed… Prostě zkoušejte onu scénu před vámi nějak poskládat, doplnit a pak různě přemisťovat. Až se to pak povede, výsledek se vám bude líbit a na fotce bude vypadat skvěle. A nezapomeňte prozkoumat i to kouzlo zcela zásadní: jak i malý detail a doplněk dokáže dramaticky oživit i nudnou fotku.

8. Bez trochy pokročilejších funkcí to nepůjde

Mobily dokáží hodně věcí zařídit samy od sebe (obecně o něco lépe, než foťáky), ale i u nich platí: občas jim do toho prostě musíme zasáhnout. Kromě zesvětlování a ztmavování, které jistě znáte, se speciálně u jídla hodí sáhnout do tzv. vyvážení bílé barvy. Hlavní výhoda bude, že se v umělém osvětlení (v restauraci) dokážeme zbavit onoho ošklivého žlutavého nádechu. Ne vždy a ne všude, ale prostě to pomáhá.

Kde tuhle funkci najít? U drtivé většiny mobilů s Androidem vyvážení bílé najdeme přímo v defaultní fotoaplikaci (jako u fot’áků pod zkratkou WB nebo AWB). U iPhonů si musíme pořídit nějakou dodatečnou fotoaplikaci. Pokud to chcete zkusit zadarmo, doporučuji aplikaci Raw+, ale spíš si něco rozumného kupte – ideálně moji oblíbenou ProCameru (Více zde: 10 nejlepších fotoaplikací pro iPhone.)

9. Když je málo světla, přisviťte si dalším mobilem

Pokud to jen trochu jde, nejhezčí fotky vzniknou ve světle přirozeném (anebo pak ve světlech ateliérů). Ale co s tím, když si prostě chcete cvaknout něco v nudném a žlutavém světle večerní restaurace? Zkuste si od kamaráda půjčit další mobil a použít ho jako dodatečný zdroj světla. Obvykle to funguje lépe, než byste čekali. Ony LEDky mají rozumnou teplotu, která často dokáže částečně (či zcela) vyřešit ono světlo v restauraci (většinou ošklivé).

10. Nebojte se fotit na výšku, vypadá to lépe

Tohle je pro mě trochu bolestná pasáž – v mém fotografickém světě je pořád hlavním “formátem” focení na šířku, tedy horizontální. Než mi vytknete, že jsem tím pádem strašně starý a strašně mimo, má obhajoba zní: pro většinu záběrů je šířka stále bezpečnější volbou.

Nu ale Jana byla v tomto hodně nekompromisní a přesvědčila mě, že u jídla to v případě těch rychlých fotek prostě dopadá mnohem lépe “na výšku”. Že se pak fotka lépe vleze např. to Instagramových stories, to nepočítám. Inu, zkuste, uvidíte.

O autorovi: Jan Rybář
Mnoho let propojuje různé světy fotografování: v roce 2004 vyhrál hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo, provozuje web Fotoguru.cz, vede oblíbené kurzy fotografování tradiční i onlinové (na tomto webu). Vystudoval geologii a mezinárodní vztahy (v Praze a ve Skotsku), jako reportér MF DNES (1997-2009) projel celý svět, napsal pár knih. Srdcem zůstává novinář.